Nejkrásnější místa Skotska

Ahoooj!

Vzhledem k dost náročné přípravě na Eco-Challenge jsem neměla moc času na takové ty spontánní tripy s mamkou. Ta evidentně měla absťák, protože ještě když jsem byla na Fiji, už mi psala, že sehnala úžasné letenky a nenápadně vyzvídala, jestli se po návratu z nejtěžšího závodu světa nechystám snad odpočívat.

A tak jsme na krátce po návratu z Fiji seděly s plnou polní v letadle do Edinburgu.


1 Edinburgh

Dorazily jsme až večer, takže jsme si naplánovaly procházku a drink :) Vzhledem k tomu, že mamka v Edinburgu nikdy nebyla, oběhly jsme rychle „must sees“, půjčily auto a vyrazily na sever, do hor. Ze začátku jsme na některých kruhových objezdech kroužily několikrát, než jsme si zvykly na levostranné řízení.

Hey travellers!

Given the tiring preparation for Eco-Challenge, I didn’t have much time for those spontaneous trips with my mom. She obviously had a craving for such a trip, because when I was still in Fiji, she wrote me, that she found some super-cheap flight tickets to Scotland and wondered if I was going to rest after returning from the world’s toughest race or had the capacity to travel again. Well what do you think…

So here we were, on a plane to Edinburgh shortly after returning from Fiji.

1 Edinburgh

We arrived in the evening, so we all we did was a walk and a cocktail :) Since my mom has never been to Edinburgh, we did all the “must sees”, rented a car and headed north, into the mountains. At first we were circling several roundabouts a few times before we got used to left-side driving.

2 Ben A An

Ač jsme si chtěly večer ještě vyběhnout na Ben A An (454 m n.m.) a přespat nahoře, byly jsme nakonec rády, že jsme si stihly postavit stan na břehu nádherného jezera Loch Achray. 

Při vybalování jsme mezi příbory objevily dálkový ovladač k televizi. Vůbec jsme si to nedokázaly vysvětlit, protože mamka televizi nemá a já jsem televizi ovladačem pouštěla naposledy asi před dvěma lety. Nakonec jsme s hrůzou zjistily, že jsme ho omylem sbalily v hotelu v Edinburghu. Hihňaly jsme se tomu asi půl hodiny, takže i když venku začalo přituhovat, do spacáků jsme uléhaly rozjařené a zahřáté.

2 Ben A An

Even though we wanted to run up to Ben A An (454 m.a.s.l.) in the evening and camp up there, in the end we were more than happy to set up our tent on the shores of beautiful Loch Achray.

While unpacking, we discovered a TV remote control between the cutlery. We couldn’t explain it at all, because my mom doesn’t even have a TV and I last watched the TV about two years ago. Finally, we realized that we accidentally packed it in our hotel in Edinburgh. We couldn’t stop laughing for another half an hour.

Ráno jsme vstávaly na východ slunce, jak jinak, a po snídani jsme vyrazily na velehoru Ben An‘n. Na vrcholu pekelně foukalo a pod námi byla mlha, takže jsme neviděly vůbec nic. Potkaly jsme se tam s týpkem, který nohoře přenocoval a říkal, že západ ani východ slunce nebyl vidět, tak se nám trochu ulevilo, že jsme o nic nepřišly.

In the morning we woke up for the sunrise, of course, and after breakfast we finally climbed Ben An‘n. There was a hell of a wind & fog on the top, so we couldn’t see anything at all. We met a guy who spent the night up there saying that neither sunset nor sunrise was visible, so we were a little relieved that we didn’t miss anything.

3 West Highland Way

Pokračovaly jsme dál až do Bridge of Orchy, kde jsme nechaly auto a vydaly jsme se na tzv. West Highland Way, jednu z nejznámějších dálkových tras v Evropě. Je dlouhá celkem 155 km a potřebujete na ní 6-8 dní. My jsme bohužel tolik času neměly, a tak jsme se rozhodly jít jen část, a to právě z Bridge of Orchy do Glancoe a zpátky k autu (celkem asi 70 km), což nevypadá úplně logicky, ale vzhledem k našemu dalšímu programu to bylo jediné možné řešení. Putovaly jsme samy nádhernou skotskou vysočinou, přes vřesoviště Rannoch Moor, okolo průzračných jezer i bažinatých jezírek, míjely jsme vodopády, spaly jsme na huňatých pastvinách, pily jsme z potoků. Taky jsme se v nich myly. Teda někdy.

3 West Highland Way

We continued on to Bridge of Orchy, where we left the car and set out on the West Highland Way, one of the most famous long-distance hikes in Europe. It’s 155 km long and you need 6-8 days to complete it. Unfortunately, we didn’t have that much time, so we decided to do a part of it. From Bridge of Orchy to Glancoe and back to the car (about 70 km in total), which doesn’t seem logical, but given our plan, it was the only possible solution. We wandered through the beautiful Scottish Highlands, across Rannoch Moor, past crystal clear lakes and swamps, passing waterfalls, sleeping on fluffy meadows, drinking from streams. We washed in them too. Well, sometimes.

4 Glencoe

Okolo Glencoe, pod horou Buachaille Etive Mor, jsme obdivovaly nádhernou architekturu, která tak zapadala do úžasné skotské krajiny. Daly jsme si cvičně jeden trek v okolí Ballachulish. Bylo nám líto, že jsme nezvládly jít celou trasu a slibovaly si, že se sem určitě musíme vrátit. Jako do všech destinací, kde jsme zatím byly.

4 Glencoe

Around Glencoe, below Buachaille Etive Mor, we were admiring the magnificent architecture that fit into the stunning Scottish countryside perfectly. We did one short hike around Ballachulish. We promised ourselves that we definitely have to get back to this area. Like all the destinations we’ve been to.

5 Glenfinnan Viaduct

Poslední část WHW do Fort William jsme dojely mastňácky autem, nejvyšší horu Spojeného Království Ben Nevis jsme si nechaly na příště. Ve Fort William jsme si daly výbornou kávu a vyrazily jsme na Isle Of Skye.  Cestou jsme se se zajely podívat do údolí Glenfinnan na profláknutý viadukt z Harryho Pottera. Jezdí tam parní lokomotiva do Bradavic, tak jsme na ní čekaly spolu s desítkami dalších turistů. Sice jsme tam byly na čas, tzn. lehce po desáté ráno, jenže o den pozdě, resp. o dva dny dřív. O víkendu nejezdí. Mimochodem víte, že tento viadukt je na skotské desetilibrovce? 

5 Glenfinnan Viaduct

We drove the last part of WHW to Fort William by car. Unfortunately there was no time for conquering the UK’s highest mountain, Ben Nevis, either. We grabbed great coffee in the town and went to Isle Of Skye. Along the way, we stopped by Glenfinnan Valley to see the famous Harry Potter viaduct. There is a steam locomotive going to Hogwarts, so we waited for it along with dozens of other tourists. We got there on time (a bit after 10AM), but a day late. It doesn’t come on the weekends. By the way, did you know this viaduct is on the Scottish ten-pound note?

6 Cesta do Mallaig

Vyrazily jsme dál k městečku Mallaig, odkud nám jel trajekt. Jenže po cestě jsme pořád stavěly a fotily. Třeba random jezero, které ani nevím, jak se jmenuje. Ale když jsme projížděly okolo, nehnul se ani větřík, což ve Skotsku není tak úplně běžné a voda v jezeře byla jako sklo. Odrážely se v ní okolní kopce a byl to tak neskutečný pohled, že jsem zase vyletěla s dronem. Celé to trvalo 15 minut, pak začalo zase foukat a bylo po představení. Tak se nedivte, že nám málem ujel i poslední trajekt.

6 Road to Mallaig

We headed on to Mallaig, where we were supposed to hop on a ferry. But we kept pulling over and taking pictures along the way. We also stopped at a random lake that I don’t even know what it’s called. As we were passing, there was no wind, which in Scotland is pretty rare, and the water in the lake was like glass. It was reflecting the surrounding hills, which was absolutely beautiful. I pulled out my drone again. The whole show took about 15 minutes, then the wind started to blow again and it was gone. We almost missed the last ferry.

7 Elgol

Trajekt jsme nakonec stihly a dojely do městečka Broadford, kde jsme přes Airbnb přespaly. Mimochodem na podzim (mimo sezónu) je na Isle of Skye fakt těžké najít hotel nebo penzion. Funguje jich tu jen pár a jsou neuvěřitelně předražené.

Ráno jsme vyrazily na úplný jih – do rybářské osady Elgol. To je sen každého introverta. Vesnička má asi 5 domů a my jsme tam za těch pár hodin nepotkaly ani nohu. Někde jsem dokonce četla, že celá vesnice je na prodej, cca za 1,5  mio liber. Elgol jsme sice nekoupily, ale zato jsme se tam vyřádily na pláži při focení fotek za silného vichru.

7 Elgol

We managed to catch the last ferry and arrived in Broadford, where we spent the night through Airbnb. By the way, during fall (off season), it’s really hard to find a hotel or b&b on Isle of Skye. There are only a few of them and they are incredibly overpriced.

In the morning we went south – to the fishing village of Elgol. This is the dream of every introvert. The village has about 5 houses and we didn’t see a single human in those few hours. I even read that the whole village is for sale, for about 1.5 million pounds. Well, we didn’t buy Elgol, but we strolled along the beach and took some pictures.

8 Old Man Of Storr

Pak jsme se přesunuly k oblasti vychvalované v každém průvodci – čedičový vrchol Old Man Of Storr.

Tam jsme pochopily, co je to skotské počasí. Poprvé jsem zažila, že pršelo vodorovně a podle mě i zespoda nahoru. Prašná cesta se během chvilky změnila v klouzačku. Nahoru to byla ještě pohoda, ale sranda začala při cestě dolů. Mamka se v jednom okamžiku svalila k zemi a kutálela se dolů. Z dálky to vypadala jak scénka z Toma a Jerryho. Z koule valící se z kopce občas vykoukla noha, občas ruka, občas byl vidět jen červený batoh. Trochu jsem se bála, ale když jsem zjistila, že se mamka dole svíjí smíchy a nikoliv bolestí, začala jsem se nakonec chechtat taky.

Další část cesty autem pokračovala ve spodním prádle, protože kalhoty obalené bahnem nešly ani ohnout. A Old Man of Storr.  No pěkný, no. Ale na náš vkus příliš turistů, kteří absolutně nerespektovali oficiální cesty, takže po tom dešti to tam vypadalo, jak když se tam prohnalo stádo náhorního skotu.

8 Old Man Of Storr

Then we stopped at the area praised in each guide – the peak Old Man Of Storr.

There we finally got to know what the term “Scottish weather” meant. I experienced horizontal rain for the first time, and I think it was even raining from the bottom. The dirt path turned into a giant slide in a few seconds. It was still ok on the way up, but the fun started on the way down. My mom tripped at one point and rolled down the hill. From a distance it looked like a scene from Tom & Jerry. All I could see was her red backpack rolling down like a ball. I was a little scared, but when I found out that my mom was laughing out loud at the bottom, I laughed too.

Next part of the car journey continued in her underwear, because the pants wrapped in mud would’nt even bend. And Old Man of Storr? Well really cool rocks. But for our taste too many tourists who absolutely didn’t respect the official paths, so after the rain it looked like a herd of highland cattle ran through there.

10 Quiraing

Pokračovaly jsme do oblasti Quiraing, která nás naopak okouzlila. Krajinu Quiraingu vytvaroval tektonický zlom, tvoří jí špičaté čedičové vrcholy i stolové hory, porostlé šťavnatou zelení, ovce pasoucí se v naprosto neuvěřitelných místech a minimum turistů. Byly jsme nadšené. Prolezly jsme celou oblast a vracely se až po západu slunce. Jednoznačně jedno z nekrásnějších míst, co jsme ve Skotsku viděly. Počkat, neříkala jsem to už?

10 Quiraing

We continued to Quiraing, which totally left us speechless. The landscape of Quiraing was shaped by a tectonic break, consisting of pointed basalt peaks and table-shape mountains, overgrown with lush greenery. Sheep climbing the steep slopes and minimum of tourists. We explored the whole area and returned after sunset. Clearly one of the most beautiful places we’ve seen in Scotland. Wait, haven’t I already said that?

11 Rubha Hunish

Ve Skotsku (podobně jako v severských zemích) funguje systém tzv. „bothies“  To jsou opuštěná stavení, kde je možné přenocovat, když turistu přepadne noc či špatné počasí. Takže jsou permanentně a zdarma přístupné. Rozhodně nejsou ke komerčnímu využití, není tam elektřina, záchod. Pokud spálíte dříví, samozřejmě ho musíte doplnit. To je úžasný způsob, jak přečkat noc v drsné krajině Skotska. Naštěstí je většina bothies v dost nepřístupných končinách, takže je většinou využívají opravdoví turisté. My jsme na jednu takovou bothy dostaly super tip od Jakuba Maříka. Rubha Hunish je bývalá pozorovatelna velryb a romantičtější nocleh jsem si ani neuměla představit.

11 Rubha Hunish

There’s a network of bothies in Scotland (as in the Nordic countries). These are tiny shelters which could be used by tourists tourist when they’re hit by bad weather. Therefore they’re permanently open. Definitely not for commercial use, there is no electricity or toilet. If you burn wood, you need to refill it. This is an amazing way to survive a night in the rugged countryside of Scotland. Fortunately, most of bothies are in quite inaccessible places, so they are mostly used by real tourists. We got a great tip from Jakub Mařík for one of these bothies. Rubha Hunish is a former whale watching station. I couldn’t imagine a more romantic place to sleep.

12 Neist Point

Další den jsme vyrazily na Neist Point s fotogenickým majákem, asi nejzápadnější point Isle of Sky. Krásné větrné místo, takže na všech fotkách jsme jak medúzy.

12 Neist Point

The next day we went to Neist Point with a photogenic lighthouse, probably the westernmost point of the Isle of Sky. Beautiful windy place, we look like jellyfish in all the pictures.

13 Fairy Pools

Pomalu jsme nabraly směr na jih. Cestou jsme se stavily v soutěskách soutěsky Glen Brittle, kde řeka Brittle tvoří Fairy Pools, opravdu nádherná a průzračná jezírka. Bohužel se začalo kazit počasí, ale zvládly jsme po cestě ještě most v Glen Sligachan, známý z reklamy na skotskou whisky. Od něj se otevíraly nádherné výhledy na pohoří Cuillin, na které nám tentokrát nezbyl čas, ale rozhodně je v našem bucket listu. 

13 Fairy Pools

We slowly took the direction south. Along the way we stopped in the Glen Brittle Gorge, where the Brittle River forms so-called Fairy Pools, beautiful and crystal clear lakes. Unfortunately the weather stopped cooperating, so we headed to the bridge at Glen Sligachan, known from a Scotch whiskey commercial. From there you can admire spectacular views of the Cuillin Mountains. We didn’t have time to explore them any further, but they’re definitely in our bucket list.

Zajímavé je, že nám zbyl čas na večeři v lokální restauraci. Samozřejmě, že jsme ochutnaly místní jídla. Rybí polévka z uzené tresky byla famózní. Národní jídlo „hagiss“ jsme si daly raději napůl.  Jsou to totiž ovčí vnitřnosti, jako srdce, játra a plíce, smíchané s ovčím lojem, kořením a ovesnými vločkami a několik hodin vařené v ovčím žaludku. Jakkoliv ingredience znějí dost děsivě, jídlo bylo výborné a jsme rády, že jsme se nezalekly a šly do toho. Co jsme naopak neochutnaly, byla skotská whisky, kterou ani jedna nemusíme.

Interestingly, we did have time for dinner in a local restaurant. Of course we tasted local dishes. Smoked cod fish soup was fabulous. We also tasted the national dish called hagiss, which conists of sheep’s hearts, liver and lungs, mixed with sheep tallow, spices and oatmeal and cooked in sheep stomach for several hours. Although the ingredients sound pretty disgusting, the meal was delicious and we were glad we risked it. What we didn’t taste was Scotch whiskey since we’re not big fans of it.

Poslední den jsme přejely zpět na pevninu, tentokrát přes Sky Bridge a mířily do Edinburgu. Celou cestu intenzivně pršelo, takže nakonec si Cairngorms NP necháme na další návštěvu Skotska. Tato oblast je tak nádherná, že bychom měly jen vztek, že nám na něj zbylo málo času. Večer jsme dorazily do Edinburgu, na vrácení ovladače k TV jsme si samozřejmě ani nevzpomněly, takže kdyby náhodou jel někdo z Vás do Edinburgu, …. :D

Skotsko je nádherná země, strašně se nám tam líbilo. Našlapaly jsme zase spoustu kilometrů, viděly neuvěřitelná nádherná místa a za těch pár dní jsme tam zažily všechna čtyři roční období. To vše až na výjimky skoro bez turistů, v poslední době čím dál těžší.

E.

The last day we crossed back to the mainland, this time over the Sky Bridge, and headed to Edinburgh. It was raining all day, so we will have to leave Cairngorms NP for our next visit to Scotland. The area is so beautiful that we would only be angry that we had little time for it. In the evening we arrived in Edinburgh, and of course we didn’t remember to return the TV remote, so if any of you guys is planning on going to Edinburgh,…. hahaha

Scotland is a beautiful country, we loved it there. We walked many kilometers again, saw incredibly beautiful places, and in those few days we experienced all four seasons. All this with minimum of tourists, which is harder and harder these days.

E.

Spread The Love!Share on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someoneShare on Google+Pin on PinterestShare on TumblrShare on StumbleUponShare on Reddit

  2 comments for “Nejkrásnější místa Skotska

  1. March 20, 2020 at 15:39

    Ty tvoje fotky jsou vážně super!

    Nevim, jakej máš vztah k Harry Potterovi (i když toho má rád snad každej), ale až budeš příště v Edinburghu, obejdi ho po stopách HP – https://www.karolinakropikova.cz/2019/03/18/edinburgh-po-stopach-harryho-pottera/ :)

    • March 20, 2020 at 16:48

      Děkuju Karolíno,
      no úplnej fanatik nejsem, ten most jsem chtěla vidět hlavnně z architektonickýho hlediska, ale moc děkuju za tip! :))
      E.

Leave a Reply

Or

Your email address will not be published.