Southwest Iceland

IMG_6349

Ahooj cestovatelé!

Tak konečně tu máte záplavu fotek z Islandu! Předem se omlouvám, že jich je tolik, já prostě nedokázala vybrat deset nejlepších, protože jsme viděli takových míst!:))))

Začalo to všechno v Keflavíku, kam jsme přiletěli asi v jednu ráno. Půjčili auto a vyrazili hned hledat první “ubytování”. Netušili jsme do poslední chvíle, kde budeme spát, takže jsme prostě sjeli z dálnice na první odbočce. Po chvilce jsme našli malé jezero, které bylo přímo ideální na kempování. Do spacáků jsme ulehli kolem třetí ráno, když už svítalo.

Shodou okolností jsme spali kousek od naší první zastávky – Blue Lagoon. Tohle místo jsme vůbec neměli v plánu, ale bylo od nás asi 5 km, tak jsme tam zajeli. Blue Lagoon jsou geotermální lázně s kouzelnou tyrkysovou vodou, ležící kousek od města Grindavík. Koupala jsem se v nich před pěti lety, takže jsem zbylé členy naší posádky přesvědčila, že je to turistické místo s několika tisíci Asiaty, které za to nestojí. Prošli jsme se alespoň kolem jezírek a vyrazili dál.

Hey travellers! 

So here are all the pics from the first part of our roadtrip around Iceland! I’m sorry for the huge amount of photos, but I just couldn’t choose just the ten best ones because we saw so much things!:)))

Well, everything started in Keflavik Airport, where we arrived around 1am. We rented the car and started looking for a place to sleep. We had no idea where we were gonna sleep that night, so we just turned off the highway on the first turn. After a few minutes we found a little lake, which was perfect for pitching a tent. We lied down around 3am, when it was dawning. 

By coincidence we slept a few kilometers from our first destination – Blue Lagoon. We didn’t even plan this place at the first time, but since it was about 5km from us, we stopped by. Blue Lagoon is a geothermal spa with magically blue water, situated close to Grindavík. I have been there five years ago, so I convinced my friends that it was a touristy place occupied by thousands of Asians, which was not worth it. We walked by the beautiful ponds at least and got on the road again. 

 

IMG_6327GOPR1126

Naše druhá destinace byla Gjáin. Projížděli jsme Reykjavíkem, kde jsme natankovali a nakoupili plynové bomby a vody. Gjáin není až tak známý pro turisty, jako je pro rodilé Islanďany, a to zejména díky ideálnímu prostředí pro piknik, který jsme si tam taky udělali:)

The second destination was Gjáin. When we were passing Reykjavík, we got gas and bought some other stuff we needed. Gjáin isn’t very famous for tourists, but is for the Icelanders and that’s because it’s a perfect place for picnics, which we had as well:)) 

IMG_6359stock-photo-157408883

Cestou z Gjáinu jsme viděli odbočku na jakýsi “foss” (z průvodce, který jsem měla nastudovaný jako ekonomii na státnice, jsem věděla, že foss znamená islandsky vodopád), tak nám to nedalo a zajeli se mrknout tam. Vyklubal se z toho nádherný vodopád s průzračně tyrkysovou vodou, takže jsme zajížďky nelitovali. Bohužel si ale nevzpomenu na jeho přesné jméno.

On the way from Gjáin, we saw a turn for some kind of a “foss” (from our guide, which I have read three times, I already knew that a “foss” meant a “waterfall” in Icelandic), so we couldn’t miss that and stopped by. After all it turned out to be an absolutely stunning waterfall with clear blue water, so we didn’t regret the little detour. Unfortunately I can’t remember the name of it. 

IMG_6412

Do místa zvané Laumanalaugar to sice bylo od vodopádu pouhých 20 kilometrů, ale cesta nám zabrala skoro 3 hodiny. Nejenom proto, že byla tak hrbolatá a kamenitá, ale taky protože jsme každých pět minut stavěli a já vyskakovala (často i za jízdy) z auta s foťákem. Připadali jsme si, jako kdybychom se projížděli po Měsíci. Sopečná kamenitá krajina, bez jakéhokoliv stromu, s kopcemi porostlými mechem, působila jako neuvěřitelný kýč.

Přebrodili jsme řeku a dostali se do jakéhosi base kempu, což bylo jediné místo, kde se dalo přespat.

It was only 20 km from the waterfall to a place called Landmanalaugar, but it took us alsmost three hours to get there. Not only the road was so bumpy, but also we had to stop the car every five minutes and take pictures. We felt like we were driving on the Moon. The volcanic landscape, with hills covered by moss and absolutely no trees, gave us the impression of a kitsch. 

We crossed the first river and got into some kind of a base camp, which was the only place where we could sleep. 

IMG_6424IMG_6451IMG_6443GOPR1200IMG_6465

IMG_6485

Druhý den ráno jsme vyrazili na túru do kopců Landmanalaugaru, které připomínaly plátno pokreslené olejovými barvami. To působilo jako ještě větší kýč, než cesta sem. Nechápala jsem, jak může být sníh, pískovcově hnědé hory, zelený mech a červené sopečné kameny na jednom místě. Po cestě jsme potkali i islandské koně, kterých jsem se nemohla nabažit, jak byli roztomilí. Trek po vrcholcích trval asi 5 hodin i přestože měřil pouhých 7 kilometrů. Sypký štěrk na stráních nám dal dost zabrat.

Landmanalaugar bylo jedno z nejkrásnějších míst, které jsme za celou cestu viděli a teď mě trošku mrzí, že jsme tam nezůstali déle, než jednu noc.

The next day we hiked the hills in the Landmanalaugar area, which reminded us of oil-paintings. That was even more kitsch than the way to here. I couldn’t understand, how the snow, sandstone mountains, green moss and red volcanic rocks, can be on one place. We also met the Icelandic horses, which I couldn’t get enough, they were so cute! The hike took us about 5 hours even though it was only 7 km long. The loose gravel on the way up totally worn us out. 

Landmanalaugar was one of the most beautiful places, I’ve seen in Iceland and now I regret a little bit that we didn’t stay longer here than only one night. 

IMG_6461

IMG_6502IMG_6704IMG_6694IMG_6621IMG_6647IMG_6551IMG_6529IMG_6517IMG_6513IMG_6508

Další zastávka byla sopečné jezero Ljótipollur, kam se dalo dostat z parkoviště po asi tříkilometrové stezce, kterou lemovaly další mechové hory.

The next stop was the volcanic lake Ljótipollur, accessible right from the parking lot following about 3 km long path, lined with another moss hills. 

IMG_6794IMG_6813IMG_6773GOPR1158

Po cestě z Landmanalaugaru zpátky na hlavní silnici jsme se ještě zastavili u dalšího sopečného jezera Bláhylur, které bylo ještě krásnější a fotogeničtější, než to první. V průvodci o něm není ani slovo, bylo trochu schované, ze silnice vidět nebylo a žádný ukazatel jsme taky neviděli. Nebyla tam ani noha, což mi u takového místa přišlo naprosto neuvěřitelné.

On the way from Landmanalaugar back to the main road, we stopped by another volcanic lake Bláhylur, which was even more stunning and photogenic, than the first one. There isn’t a word about it in the guide, it was a little bit hidden, you couln’t see it from the road and we didn’t see any sign either. There was absolutely no one there, which was quite surprising when I think of how beautiful this place was. 

IMG_6833IMG_6904IMG_6842GOPR1166IMG_6837

A když už jsme byli kousek od hlavní silnice, auto začlo podivně cukat. Všichni jsme si nejdřív mysleli, že je to jen hrbolatá silnice, ale když už se nedal ani udržet volant rovně, zastavili jsme a došlo nám, že jsme nejspíš píchli!

Vojta bravurně během půl hoďky vyměnil pneumatiku a frčeli jsme dál. Trnuli jsme hrůzou, že se nám to na štěrkové silnici stane znovu a už bychom museli čekat někde in the middle of nowhere na odtah. Nejbližší město odsud bylo asi 80 kilometrů. Nejhorší na tom bylo to, že byl pátek večer a o víkendu žádný pneuservis otevřeno nemá, takže jsme na rezervě museli jezdit další tři dny.

Auto jsme sice měli komplet pojištěné, nicméně na pneumatiky se žádné pojištění nevztahovalo, protože píchlá pneumatika je asi na Islandu tak běžnou věcí, že by se to pojišťovnám hrubě nevyplatilo.

When we were just a few minutes from the main road, the car started to tug weirdly. All of us thought it was just the bumpy road at the first time, but when the wheel couldn’t even be hold, we stopped the car and figured out, that we got a flat tire. 

Vojta changed the spare tire quite skillfully and we got going again. We were so scared that if that happened again, we would have to wait for the tow in the middle of nowhere for who knows how long. The nearest city was about 80 km from there, but the worst thing about it was that it was Friday afternoon and no tire repair shop is open on the weekend. So we just had to be careful driving on the spare tire for three days. 

We had the car insured completely, however the insurance didn’t cover the damage to the tires and now we knew why. A flat tire is such a common thing, so it wouldn’t probably pay off to the insurance company. 

IMG_6956

Ještě pozdě večer jsme dojeli k vodopádu Seljalandsfoss. První krásný západ slunce nad vodopádem snad nikdy nezapomenu. Slunce zapadá v červenci na Islandu kolem půlnoci, takže na tomhle turistickém místě už také moc lidí nebylo – jen vášniví fotografové a domorodí Islanďané, po asijských turistech tu nebylo ani stopy.

We got to the Seljalandsfoss in the evening. I’ll never forget the first beautiful sunset above the waterfall. The sun goes down around midnight in July in Iceland, so there was not so many people on this touristy place – just the passionate photographers and the locals. 

IMG_6989
IMG_7019IMG_7005IMG_6996

 

Zůstali jsme tady až do té doby, než sluníčko úplně zapadlo a pak vyrazili hledat místo na přespání. To jsme našli jen pár kilometrů odsud, takže jsme kolem druhé hodiny ranní ulehli.

Když jsme ráno (ehm.. asi v poledne:D) otevřeli stan, nestačili jsme se divit, na jak nádherném místě jsme to vlastně spali.

We stayed here until it was quite dark and then headed to look for some place to sleep. We found it just a few kilometers from here, so we got into our sleeping bags around 2am. 

When we woke up in the morning (well.. at noon) and opened the tent, we couldn’t be more surprised, on how beautiful spot we actually slept. 

IMG_7039IMG_7055IMG_7075IMG_7077

IMG_7095

Sbalili jsme se a vyrazili dál po cestě směr Þórsmörk, kde jsme měli naplánovaný další trek. Po cestě jsme ještě potkali stádo divokých koní a krásný kaňon Stakkoholtsgjá. I tady nám dvacetikilometrová cesta trvala skoro půl dne a museli jsme projet několika řekami.

Když už jsme byli na dosah parkoviště, odkud jsme měli vyrazit na trek, čekala nás poslední řeka na přebrodění. Nechali jsme projet jedno auto před námi, abychom vědeli, kudy je nejlepší řeku přebrodit, ale když jsme viděli, jak voda s autem cloumá, řekli jsme si, že to musíme vzít určitě jinudy, než auto před námi.

Bohužel jsme ale zvolili ještě horší místo na přebrodění, a přesně v polovině řeky jsme se zasekli. Nejdůležitějším pravidlem (jak psali v průvodci) je se nezastavovat, aby voda nenatekla do výfuku. Pamatuju si jen, jak jsme stáli autem uprostřed řeky, kola nám hrabaly na místě, měla jsem otevřené okýnko u spolujezdce a voda mi natékala do okýnka (!). Proud nás pomalu strhával s sebou a motor začínal doslova bublat.

Nechápu, jak je to možné, ale najednou kola zabraly a my se pohnuli z místa. Po hororových patnácti vteřinách jsme se dostali z řeky a zastavili hned za ní, abychom to rozdýchali.

We packed our stuff and started heading towards Þórsmörk, where we had planned another hike. On the way there we saw some wild horses and the beautiful canyon Stakkoholtsgjá. The 20-km road took us almost half a day and we had to cross several rivers. When we could see the parking lot, from where we were supposed to start the trek, there was only one more river to cross. We let one car to drive it first, so we could see which way was the best, but when we saw how the car almost got drowned, we thought we needed to take a different way. 

Unfortunately we chose even worse way to pass the river and got stuck right in the middle of the river. As it was written in the guide, the most important rule when crossing a river is not to stop, otherwise the water would get into the tailpipe. I remember just being stuck in the water, the wheels were slipping, I was sitting on the passenger’s seat and had my window open. The water got into my window (!), the stream was pushing us away, and the engine started to make weird noises. 

I have no idea, how that was possible, but suddenly the wheels started working and we slowly moved. After the awful fifteen seconds we got from the water and stopped the car right away just to take a deep breath. 

IMG_7104 IMG_7137

 

Zaparkovali jsme na parkovišti u turistické chaty a já se Soňou se vydaly na nekrásnější trek celého výletu. Vojta se ségrou se obětovali a vrátili se zpátky, aby nás na konci treku vyzvedli a my nemusely jít stejnou cestou zpátky do Þórsmörku.

Vyráželi jsme kolem poledne, a i když v průvoce psali, že tenhle třicetikilometrový trek většině lidí trvá jeden a půl dne, nasadily jsme vražedné tempo s tím, že to zvládneme do půlnoci. Cesta z Þórsmörku do Skogaru vedla nejdříve přes zelené travnaté oblasti, přes vrcholky špičatých hor, přes sedlo mezi dvěma ledovci – Mýrdalsjökullem a Eyjafjallajökullem a nakonec podél řeky a několika desítek vodopádů. Vycházely jsme za sluníčka a patnácti stupňů.

We parked at the tourist hut and me and Sona got going onto the most beautiful hike of the whole trip. Vojta and his sister put out for us and drove back, so they could pick us up at the end and we wouldn’t have to walk the same way back to Þórsmörk. 

We started walking around noon even though the guide said that this hike takes normally around one and a half days. We set a hot pace being persuaded that we could make it till midnight. The trek from Þórsmörk to Skogar took us first across grassy hills, then the pointy mountains, the saddle between two glaciers – Mýrdalsjökull a Eyjafjallajökull and finally along the river and several waterfalls. It was about 15 degrees and the sun was shining when we started walking. 

IMG_7168 IMG_7195 IMG_7171

IMG_7198 IMG_7229 IMG_7222 IMG_7207

Když jsme se dostaly k ledovcům, prudce se ochladilo (tipuju tak na 5 stupňů), začlo mrholit (to byl ten jeden jediný okamžik, kdy nám na Islandu pršelo) a padla na nás taková mlha, že jsme neviděly na deset metrů dopředu a chvilkama ztrácely turistické značky. Šly jsme kolem dvou kráterů, patřící sopce Eyjafjallajökull a dokonce jsme si na jeden udělaly odbočku a vyškrábaly se přímo na něj. Do dneška nechápu, jak je možné, že jsou krátery sopky pokryté ledovcem.

When we got to the glaciers, the temperature got to about 5 degrees and it started drizzle (that was the only day it was raining) and it got so foggy, that we couldn’t see 10 meters ahead of us and sometimes lost the track. We passed two volcano craters, belonging to the Eyjafjallajökull volcano and we even climbed one of them. I still don’t understand how the craters could be covered by glaciers. 

IMG_7232GOPR1190 IMG_7307 IMG_7303 IMG_7285 IMG_7257

Do Skógaru jsme dorazily asi v 11 večer, takže jsme ještě viděly vodopády, které byly zakončené slavným vodopádem Skógarfoss. Moc fotek z vodopádů nemám, protože už hodně pršelo a nechtěla jsem vyndavat foťák.

We got to Skógar around 11 at night, so we still saw some waterfalls, ending with the famous Skógarfoss. I don’t have many pictures from the waterfalls because it was raining and I didn’t want my camera wet.

IMG_7331
IMG_7410 IMG_7361 IMG_7358 IMG_7345IMG_7417

Hned pod Skógarfossem jsme se potkali s Vojtou a Barčou, zakempili hned pod vodopádem a s výhledem na něj usínali.

We met Vojta and his sister right underneath Skógarfoss, pitched the tent under the waterfall and fell asleep by looking at it. 

IMG_7423

Další den jsme se vypravili do nejstaršího bazénu s geotermální vodou na Islandu Seljavallalaug. Byli jsme pořád promrzlí z včerejšího treku, že nám tahle obří vana bodla. Málokdo o bazénu ví, protože je taky trochu zašitý, ale rozhodně za to stál! Asi hoďku jsme se hřáli ve vodě a vůbec se nám nechtělo ven, zpátky do té zimy.

The next day we headed to the oldest geothermal pool in Iceland called Seljavallalaug. We were still frozen from yesterday’s trek, so this bath really hit the spot. Not many people know about this place because it’s a bit hidden, but it was totally worth it! We spent about an hour here and we definitely didn’t want to get out of the water back to the cold. 

IMG_7427 GOPR1236 GOPR1217

A tím asi pro dnešek končím, je toho ještě tolik, o čem bych se s vámi chtěla podělit, ale to až v zítřejším článku, který bude pro změnu o jiho-východě Islandu!

Kdyby vás cokoliv zajímalo, pište mi do komentářů, na všechno ráda odpovím!:)))

Mějte se!
E.

And this is the end of the first part of the roadtrip! There is still so many places I want to write about, but that will be in the next post tomorrow! 

If you have questions, let me know in the comments, I will answer everything!:))) 

Cheers! 
E.

 

Spread The Love!Share on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someoneShare on Google+Pin on PinterestShare on TumblrShare on StumbleUponShare on Reddit

  31 comments for “Southwest Iceland

  1. Karoliina
    August 16, 2016 at 18:57

    Je to nadhera!
    Podle ceho vybirate mista na takove vylety? Tipy od znamych / google ? :)

    • August 18, 2016 at 13:23

      Hlavně podle fotek na Instagramu a na Googlu :) Většinou koupíme i průvodce a prostě googlujeme obrázky všech míst, o kterých se tam píše a pak se rozhodujeme podle fotek :D :)

  2. August 16, 2016 at 19:41

    Panebože to je nádhera. Ty vodopády, jezera, ta zelená, ty koně. To je tak dokonalé, úplná země nezemě. Vím, že Iceland je místo, kam se jednou musím podívat!
    Andrea Mokrejšová

  3. Niesi
    August 16, 2016 at 19:51

    Please tell me sweetheart that you will post it also in english? It’s an amazing journey you made (I only can imagine it because of the amazing pics ;-)). We want to visit iceland next year so it would be helpful ;-) Is it a special leggings you wore?

    • August 18, 2016 at 13:21

      It’s been translated now! Sorry it took me so long :) And I’m wearing Adidas Climaheat leggings, they’re not any special leggings for hiking, but they’re pretty warm :)

  4. Martina S.
    August 17, 2016 at 07:21

    Ahoj Eliško, prvně musím sklonit velkou poklonu tvymu blogu a především travellingu! Taky jsem takový blazen do cestování, ale zatím jsem si netroufla na takový tripy jako ty :-). Snad dostanu odvahu :-). Island a Norsko jsou moje vysněný země a tvoje fotky me k tomu jeste vic bouři :-). Můžu se zeptat, jak to děláte? Koupíte letenku a ubytovani neřešíte :-)? Prostě vezmete stan a tam se muže spát úplně kdekoli? Akční letenka na Island se pohybuje v jakých číslech :-)?

    • August 18, 2016 at 13:26

      Haha, děkujeme mockrát za komplimenty!:) Děláme to přesně tak, jak říkáš:) akční letenky jsou většinou rychle pryč, takže člověk musí být spontánní. Ubytování řešíme později a snažíme se co nejvíce ušetřit na ubytování, které bývá většinou nejdražší, a tak spíme ve stanech co to jde. A pokud jedeme do města, kde se stanovat nedá, tak ubytování sháníme přes airbnb.com :) Konkrétně na Islandu se dá spát kdekoliv kromě národních parků, takže tam nebyl problém vůbec. A co se letenky týče, tu jsme pořídili za 5.000,-, ale viděla jsem i třeba za 2000,- z Německa, jenže ty se nám nehodily termínem a délkou pobytu, tyhle levnější letenky jsou většinou jen na 5-7 dní a my chtěli minimálně 14 :)

  5. August 17, 2016 at 08:11

    Tak to je fakt neskutecny! Chybi mi slova, nevim co rict, nadhera! I kdyz nejsem zrovna nejvetsi fanousek dovolene v prirode, tak tohle me fakt oslovilo a docela me to laka! Ty fotky jsou NESKUTECNY, moc moc se vam povedli! Jinak se nemuzu dockat na dalsi clanek, protoze me to zaclo bavit!
    S laskou
    Sandra ze http://www.shineoffashion.com
    https://www.instagram.com/sandraslusna/

  6. Andrea
    August 17, 2016 at 11:08

    Jen málokdo má takový cit pro barvy jako ty! Moooooc pěkný :)

  7. Monika
    August 17, 2016 at 12:53

    Prosim Vás s akým foťákom ste robili tieto zábery? Fotky sú krásne!!! :)
    M

  8. Naďa
    August 17, 2016 at 18:00

    Skvělý článek, nádherný fotky a úžasná inspirace!
    Děkuju!
    N.

  9. Aneta
    August 18, 2016 at 06:30

    že máš super outfity, to je jasný. Ale tyhle fotky mě naprosto dostaly. Nutně potřebuju na Island:). Paráda!

  10. August 18, 2016 at 11:03

    Ahoj Elisko! Uz dlouho sleduju tvuj blog i porad na streamu (komentare lidi tam jsou zalostne) 😂 Chtela jsem Ti jen rict, ze me inspirujes ve vsech oblastech a rada si u tebe procvicim i anglictinu. Vice takovych blogu!!! Jen tak dal ☺😉😘

    • August 18, 2016 at 13:20

      Ahoj Anet, moc moc moc děkuju, jsem strašně ráda, že se ti blog líbí!:))))

  11. August 18, 2016 at 13:29

    To je taková nádhera! Jsem ráda za tolik fotek, obrovská inspirace pro další trip!:))

  12. Niki
    August 18, 2016 at 14:34

    Ahoj Eliško :) mohla bych se tě prosím zeptat jak jsi zařizovala půjčení auta? Kamarádka tam nedávno také byla, ale cestovala po Islandu stopem a říkala mi, že je to tam hodně ošemetné co se týče pojištění auta. Také bych se tě chtěla zeptat jakého průvodce jsi použila.

    Jinak tvé fotky jsou úžasné a tvůj blog je opravdu ten nejlepší, který jsem kdy četla.
    Přeji ti spoustu super zážitků a úspěchů.

    Děkuji :)

    • August 18, 2016 at 14:57

      Ahoj Niki,
      Auto jsme půjčovali přes společnost City Car Rental a auto jsme měli pojištěné komplet. Na žádné (ani to naše) se však nevztahuje pojištění pneumatik, takže naše píchlé kolo jsme si museli zaplatit sami.
      Průvodce máme vždy od Lonely Planet, sice je bez obrázků, ale zato je neobsáhlejší :)
      Děkuju moc, jsem ráda, že se ti blog líbí!:)))))
      E.

      • Niki
        August 18, 2016 at 17:55

        Eliško mohla bych se tě prosím ještě zeptat, jestli ti 2 týdny stačily na to aby jsi viděla vše co jsi chtěla?
        Děkuju :)

        • August 18, 2016 at 18:55

          Ano, myslím, že dva týdny jsou naprosto ideální na to, aby člověk viděl všechno a zároveň aby se úplně nezničil :)))

  13. Petra
    August 18, 2016 at 17:57

    Ahoj Eliško,

    přidávám se k ostatním s chválou fotek, jsou prostě užasné. Mám jeden dotaz, všimla jsem si, že nosíš jeden tip slunečních brýlí, mohla bych prosím poprosit o značku, popřípadě o označení?

    • August 18, 2016 at 18:55

      Ahoj, děkuju moc, jsem ráda, že se ti fotky líbí!:) Sluneční brýle žádnou značku nemají, pořídila jsem je v Oslu v nějakém vintage shopu, ale prakticky úplně stejné dělá RayBan, je to typ Clubmaster :)))

  14. Veronika
    August 19, 2016 at 09:32

    Nádhera, ty Tvoje fotky jsou fakt úžasný. Mám na stejných místech, ale Ty je máš úplně vyladěný :-). Hned bych se tam vrátila.

  15. Gabriela
    December 11, 2016 at 07:38

    Krásný článek opravdu….. plánujeme cestu a me zajímá jedna věc :-) tedy více, ale hlavní je všichni píšou, ze spí ve stanu… to ho brali do letadla? Nebo se dá někde půjčit? A pak dá se spát v autě kdekoliv nebo jen v kempech? Děkuji moc Gábina

    • December 11, 2016 at 23:44

      jj, nám stan do letadla v pohodě vzali:) Spát se dá ve stanu i v autě kdekoliv, kromě národního parku, tam to jde jen v kempu :))

  16. Mari
    December 13, 2016 at 20:52

    Ahoj, máš fakt super fotky. Chci se zeptat, jaký nastavení používáš při focení přes den (myslím, iso, clonu,…) nebo necháváš automat? Díky moc

    • December 13, 2016 at 21:09

      Ahoj, konečně originální dotaz!:))))) Hahah, vždycky se mě všichni ptají na to, čím fotím, tak mě tvůj dotaz docela potěšil!:D Hahaha:) fotím na program Av, přičemž clonu mám vždy co nejmenší (u širokoúhlého objektivu je to tuším f3,4) a ISO také co nejmenší, pokud je dostatek světla :) Když není, tak používám maximálně ISO ale cca 500, pak je to už zrnitý:) Snad jsem ti pomohla!:) Pa, E.

  17. Lucie
    August 9, 2017 at 19:56

    Ahoj Eliško,
    fotky máš dokonale parádní a zážitky jistě bezkonkurenční!
    Prosím tě, jaké máš a nejčastěji používáš filtry? Chápu, že polarizační je asi jasná věc, ale u toho západu slunce u vodopádu si nejsem jista.
    Máš oblíbence, tipy, značky, typy filtrů, co bys mohla doporučit? Co je neoddělitelná část tvých objektivů? Nebo mi alespon napiš tvé favority. Děkuju! Pa

Leave a Reply