Oceanside Thoughts

Ahoooj!

Oceanside! Vůbec jsem netušila, že tohle město existuje. Až do nedávna. Když jsme jím projížděli, zaujalo mě natolik, že jsme zaparkovali a vykýblovali se ven na krátkou procházku. A tak strašně jsem se do tohodle přímořského městečka zamilovala! Ostatně jako do každého přímořského městečka v jižní Kalifornii, hihi:)

Jako každý ráno tu bylo zataženo. Ale vůbec to v tu chvíli nevadilo. Z nedalekého apartmánu hrála pomalá hudba a po vlnách se vozili surfaři. Ale ne jako ve filmech a videích. Spíš se nechali tak ladně vézt. Ale všechno bylo tak strašně klidný. Jako nedělní ráno, i přestože byl čtvrtek.

Jen tak jsme courali po prázdné pláži a poslouchali šustění palem a šum moře. Občas jsme prohodili slovo nebo vyfotili fotku. Taky jsme stáli na mole a sledovali pelikány, jak lítali těsně nad hladinou a v jednom okamžiku vždycky zamířili střehlav do vody. To jsem nikdy předtím neviděla, takže jsem pozorováním strávila hezkých pár minut.

Tohle místo ve mě zanechalo takový zvláštní pocit. Ale v pozitivním slova smyslu. I teď, když o něm píšu článek, poslouchám podobnou hudbu a usmívám se u toho.

Po asi dvou hodinách jsme znovu skočili do auta a uháněli směrem na sever. Další zastávka byla Santa Barbara.

E.

Hey guys! 

Oceanside! I had no idea about this town. Until recently. When we were passing it, it really caught my attention, so we parked the car and got out for a short walk. And so I really fell in love with this oceanside town! Well, like with every coastal town in Southern California, hihi :)

As every morning, it was cloudy. But somehow it didn’t matter at the moment. There was slow music coming out of one of the beach apartments, and the surfers were riding on the soft waves. But not like in movies and videos I’ve seen before. They were more cuddling with the waves than actually riding them. And everything was so calm. Like Sunday morning, even though it was Thursday.

We were on the empty beach and listening to the rustling palm trees and the sea. Sometimes we had a word or took a picture. When we got to the pier, the pelicans flying just above the water surface caught my attention. Every time they saw a fish, they headed straight down into the water. I’ve never seen that before, so I spent a few minutes watching them.

This place left me with such a strange feeling. But in a positive sense. Even now, when I’m writing the article about it, I’m listening to similar music and I’m smiling.

After about two hours, we jumped into the car again and headed north. The next stop was Santa Barbara.

E.

Spread The Love!Share on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someoneShare on Google+Pin on PinterestShare on TumblrShare on StumbleUponShare on Reddit

Leave a Reply