#MotivationMonday: Hiking High Tatras

IMG_2645

Ahoj!

Občas mám pocit, že mi chybí rozum a to, co jsme s Vojtou spáchali o víkendu je toho důkazem. V pátek večer jsem končila ve fitku kolem čtvrt na osm a když jsem dojela domů, chytla jsem roupy. Mělo být celý víkend krásně a tak jsem začla přemýšlet, kam bychom vyrazili. Už dlouho jsme chtěli do Vysokých Tater na Kriváň, a tak nás nenapadlo nic lepší, než se během půl hodiny sbalit a kolem desáté večer vyrazit na šestihodinovou cestu na Slovensko. Neměli jsme vůbec nic zjištěné a na Kriváň jsme se rozhodli vylézt jen na základě fotek na Instagramu.

Ke Štrbskému Plesu, odkud jsme měli vycházet, jsme dojeli asi v 6 ráno, tak jsme si ještě na dvě hodiny zdřímli v autě. Původní plán byl vzít s sebou stan a spacáky s tím, že někde pod vrcholem přespíme. Když jsme měli zabalené krosny, Vojta zjistil (nebo nás spíš utvrdil), že je samozřejmě stanování v národním parku zakázáno a navíc, že jsou ve Vysokých Tatrách přemnožení medvědi. Trošku jsme se toho lekli, nechali tedy stan v autě s tím, že to zvládneme na jeden zátah a vyrazili “nalehko”. I tak měl můj batoh něco před 15 kg.

Po hodině jsme došli k rozcestí, kde cesta na Kriváň odbočovala prudce nahoru, ale mělo to jeden háček. Přes cestu stál obří nápis: “Turistická cesta je od 1.listopadu do 15.června z důvodu bezpečnosti a ochrany přírody uzavřena”. To nás taky mohlo napadnout. No, přeci jsme nejeli 7 hodin tam a 7 zpátky, abychom si udělali hodinovou prcházku kolem Štrbského Plesa. Podlezli jsme kládu a vyrazili do krpálu. Cestou jsem neustále zakopávala, protože jsem vyhlížela medvědy a s Vojtou jsme se hodinu bavili tím, že jsme uvažovali nad tím, co budeme dělat, až nějakého potkáme.

Jakmile jsme vystoupali z lesa a vysoké stromy nahradila hustá kleč, byla jsem o trošku víc v klidu. Sněhu postupně přibývalo a začlo být chladno. Byli jsme po 3 hodinách asi v polovině cesty. Vyšlapaná pěšinka se pomalu ztrácela a pod pokrývkou sněhu jsme občas ani nevěděli, kudy jít. Šli jsme po vrstevnici jednoho z kopců s myšlenkou, že kdyby nám to uklouzlo, sjedeme dolů do údolí za 10 vteřin, takže jsme šli opravdu pomalu a dávali si pozor, kam šlapeme. Nutno podotknout, že za celou dobu jsme potkali jednoho člověka.

Nakonec jsme dorazili na úpatí Malého Kriváně, kde se tyčil poslední rozcestník, který hlásal Kriváň – 1:15 hod. Nacházeli jsme se ve výšce 2120 m.n.m. Času nám ubývalo, protože jsme šli s patnácti kily na zádech pomaleji, než rozcestníky počítaly. Čekal nás nejhorší úsek, který spočíval v krpálu, který se zdál být přímo kolmý a z většiny byl pokrytý sněhem. Nasadili jsme mačky a uklidili turistické hole, protože jsme potřebovali ruce. Doslova jsme se plazili po kluzkých kamenech a nohy se nám smýkaly po sněhu.

Takhle se nám podařilo vyšplhat asi 20 metrů (zbývalo ještě asi 500), než nás napadla myšlenka, jak se vlastně dostaneme dolů. Rozhlédli jsme se kolem sebe a viděli spadané laviny a kameny a došlo nám, že tohle asi opravdu bude nad naše síly. Navíc se začlo nad Kriváněm zatahovat a než bychom vylezli nahoru, bylo by cca půl šesté odpoledne. Čelovky jsme sice měli, ale nelíbila se mi úplně představa sestupu ve tmě lesem, obydleným několika stovkami medvědů.

Takže jsme to asi 300 výškových metrů před cílem otočili a pomalu jsme se smýkali ze skály dolů. Opravdu nám těch 20 metrů trvalo asi třičtvrtě hodiny.

Medvěda jsme naštěstí žádného nepotkali a k autu jsme se doplazili skoro po čtyřech v sedm večer. Jak by řekl Jára Cimrman: “Severní pól (ne)byl dobyt.”

Neměli jsme kde přespat, takže nás nenapadlo nic lepšího, než sednout do auta a odfrčet zpátky do Prahy. Dojeli jsme asi v půl třetí ráno a musím říct, že vživotě jsem rychleji neusnula :D

Nejvtipnější na tom všem ale bylo to, že fotky Kriváně, které jsme viděli na internetu vůbec neodpovídaly tomuto Kriváni, neboť na Slovensku jsou Kriváně asi čtyři. Fotky, podle kterých jsme soudili, že výstup zvládneme, byly z Kriváně ve Fatře, která měří pouhých 1709 m.

A tím skončil náš slavný výšlap na Kriváň. Směju se naší hlouposti ještě teď. Koupili jsme si Slovenskou dálniční známku na 10 dní, tak přemýšlíme, že bychom se tam o víkendu vrátili a zkusili si výšlap na Rysy, ovšem s důkladnější přípravou. Byl někdo na Rysech? :))) Díky za jakékoliv tipy!

Pěkné pondělí!
E.

Hey travelers!

Sometimes I feel like a I’ve lost my mind and what we did the weekend is proof of that. On Friday evening after we both finished our trainings and I got home with ants in my pants. It was supposed to be a beautiful weekend so I started to think about where we could go. For quite some time we had wanted to go to High Tatras and so we decided to pack our backs in about an hour and leave for Slovakia at about 10 pm. We only had little information about the trip and the hike to Krivan, which we really planned mostly by seeing pictures on Instagram.

We reached Štrbské pleso at about 8 o’clock since we stopped for about two hours to rest. The original plan was to grab a tent and sleeping bags and stay overnight somewhere below the top.  When we had packed backpacks, Vojta discovered (more like confirmed) that camping is, of course, prohibited in the NP, and moreover, there have been way too many bears in the High Tatras lately. We were startled at this so we decided to leave the tent in the car and packed “light”. Even so, my little backpack was about 15 kg!

After about an hour we reached the fork where the pathway to Krivan branched off rapidly, but there was a little catch. Across the road was laid a giant log with a sign: “Tourist route is closed from November 1 to June 15 due to safety and environmental protection.” It could have crossed our minds… Well, anyways, we did not travel seven hours there and seven back to take a roundtrip around Štrbské Pleso. We ducked under a log and began our ascent. Along the way I kept tripping over because I was looking for bears and we talked for an hour about what to do when encountering a bear.

As soon as we walked out of the woods and tall trees were replaced by thick scrub, I became more calm. There was more and more snow and it started to be colder. After merely three hours, we were about half way through. Path disappearing under a blanket of snow, we sometimes did not know which way to go. We walked along the contour of one of the hills with the thought that if we slip, we descend down into the valley in 10 seconds, so we were very careful. It should be noted that throughout the time we’d met only one woman.

Finally we arrived at the foot of Little Krivan, he loomed last signpost that proclaimed Krivan – 1:15 pm. We were at an altitude of 2,120 m.n.m. Time we waned because we went with fifteen kilos on his back slower than signposts counted. He waited for the worst section, which consisted in krpál, which seemed to be directly perpendicular, and most were covered with snow. We put on crampons and hiking poles cleaned up because we needed a hand. We literally crawled up the slippery rocks and legs we Shoved over the snow.

That’s how we managed to climb about 20 meters (there were still about 500), but we had an idea how to actually get down. We looked around and saw the fallen rocks and avalanches and we realized that this was probably really is beyond our powers. Additionally, over Krivan started to retract and before we went up there, it would be about five-thirty in the afternoon. Headlights Although we have had, but I did not like the idea altogether descent in the dark forest, inhabited by several hundred bears.

So we have about 300 vertical meters before the turn and slowly we was sliding down the rocks. It really those 20 meters took about three-quarters of an hour.

Bear fortunately we met and none to the car we crawled almost four to seven in the evening. How would Jara Cimrman said: “North Pole (not) been captured.”

We had no where to sleep, so we could think of nothing better than to sit in the car and odfrčet back to Prague. We arrived at about half past three in the morning and I must say that in life, I quickly fell asleep: D

The funniest thing of all though was that Kriváò pictures that we saw on the internet ever meet this Krivan, since the Slovak Kriváò about four. Photos by which we judged that the output can handle, were in Fatra Krivan, which measures just 1709 m.

And thus ended our hike to the famous Krivan. I laugh at our stupidity even now. We bought a Slovak vignette for 10 days, so we think that we returned there this weekend and try a hike on features, but with thorough preparation. Was anyone on features? :))) Thanks for any tips!

Have a great Monday!

E.

IMG_2653GOPR0899GOPR0896GOPR0892GOPR0887DSC_0126DSC_0085IMG_2666IMG_2772IMG_2730IMG_2702IMG_2698IMG_2693IMG_2690IMG_2684IMG_2677IMG_2673

Spread The Love!Share on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someoneShare on Google+Pin on PinterestShare on TumblrShare on StumbleUponShare on Reddit

  12 comments for “#MotivationMonday: Hiking High Tatras

  1. May 9, 2016 at 20:36

    Jééj, to jste museli být teda dost vyčerpaní.. Ale výhled i fotky nádherný! :) Být vámi, určitě bych se tam ještě vydala, když už máte tu známku.. :))
    Everythin Kate

  2. Karoliina
    May 9, 2016 at 20:46

    ale fotky z výletu máte krásný, o tom žádná ! jedinej minus Slovenska jsou ty medvědi, vždycky se tam strašně bojim.. ale jinak je tam nádherně!

  3. Karolína Kropíková
    May 10, 2016 at 07:28

    Tohle je tak boží článek a nápad!
    Jeden z nejlepších, co jsem tu četla. Dost mi připomíná hurá akci s mým klukem “je pátek večer, jedeme na ledovec, přespíme v autě, nebude nám (v mínus 10 zima)” :)
    Víc takových akcí!

  4. May 10, 2016 at 10:27

    Fotky krásné, podle instagramu si taky plníme náš must-visit list a s podobně ulítlýma nápadama občas taky ujedeme.
    Ale co mi hlava nebere, proč jste tahali ty krosny nahoru, když bylo jasný, že to chcete dát ještě ten den i cestou dolů..nebo jsem něco nepostřehl a chtěli jste na vrcholku někde přespat? =D
    A na Rysy se určitě vydejte, počasí má být fajn a je to krásný trek..i když já ho šel poprvé a naposledy před 18 rokama =D (jo, byl jsem ještě malej, ale pamatuju si to!)
    Z celého výletu nezávidím jen jedno..to cestování..já bych tu zpátečku už asi nedal a někde po cestě v hotelu to zapíchl =D

    Michael
    http://www.ontheleaf.net

  5. Rado
    May 10, 2016 at 13:18

    “Směju se naší hlouposti ještě teď.” No zhodnotila si to spravne a uz rozmyslas nad rovnakou hovadinou. Rysy su rovnako ako Krivan v tomto obdobi uzavrete, tura na Rysy je dokonca narocnejsia ako Krivan a budu tam v tomto obdobi aj horsie podmienky.
    Ked uz mate tu dialnicnu, dajte si radsej ten fatransky Krivan, prespat mozete na chate pod Chlebom, alebo ked si to spojite aj s hrebenovkou Malej Fatry, tak na chate pod Suchym, urcite neolutujete ;)
    Tak vela stastia ;)

    • Terez
      May 25, 2016 at 11:44

      napadlo me hned to same – omezeni neplati jen pro Krivan, ale celkove pro Slovensko a neni to jen tak zbuhdarma – lidi, kteri takovy varovani psali, v tech horach ziji a vedi, proc to tak nastavili. Ja jsem byla ve vysokych tatrach v zari a na Lomnickem stite napadlo pres noc 120cm snehu a na Teryho chatu jsme se kvuli lavine a snehu ani nedostali. Tehdy si pamatuju, ze se nejaky silenci rozhodli prejit Rysy, ale nakonec to vzdali, protoze to nemelo cenu. Vsechny chodniky byly nebezpecny, nemluve o sutovych polich atd…Radsi bych jela do termalu, kdyz mate tu dalnicni znamku ;-) Navic se da jit i na prijemne tury dolinami, my takhle sli k mlynu, kde se tocil Habermannuv mlyn ;-)

  6. Michal
    May 10, 2016 at 16:46

    Ahoj :)
    zabavny članok :D a Rysoch som bol ale nie v tomto obdobi :D takze odporucam si to overit aby vystup neskoncil ako predosli :D snad vam poradia z chaty pod rysmy.
    http://www.chatapodrysmi.com/kontakt.php?lang=

  7. leňa
    May 10, 2016 at 19:07

    Medvede tak vysoko nie sú :) ked máte dobré spacáky odporúčam spať vonku alebo na horských chatách ako Teryho chata, Zbojnícka chata alebo chata pri zelenom plese ! tešim sa na dalšie fotky

  8. Sylviezao
    May 14, 2016 at 06:55

    Cauky, vy jste fajnoví :D ja na Krivani byla a chytli jsme krasne pocasi, bylo to super. Na Rysech jsem dosla jen k Teryho chate, prselo, vsude rozbredly snih a netroufla jsem si uz nahoru. Pocasi je zradnee

  9. Anonymous
    May 17, 2016 at 12:57

    Ahoj, taky musím říci, že mě článek docela pobavil ;o) Na Kriváň i Rysy vyražte v létě. Zejména Kriváň je “pochoďák”, kdy na vrcholu potkáš děti v plátěnkách a určitě tam bez potíží dojdete. Jen mi řekni, co máte v tom baťohu?! 15kg mám tak na 10 denní přechod hor, kdy nesu i spacák a kus stanu ;o)) Šárka

    • May 17, 2016 at 19:28

      Určitě v létě vyrazíme!:)))
      Já tam mám komplet foto-vybavení:)) Takže 3 objektivy, stativ a další parády:) Bunda, dvě láhve s vodou, něco k jídlu, mačky atd… :)

  10. Paula
    May 21, 2016 at 18:45

    Krásne foto, no a keďže ste už navštívili najkrajší kopec na Slovensku, nabudúce choďte na druhý najkrajší – Rozsutec v Malej Fatre, stíhate to aj Malým a Veľkým Kriváňom. Treba čekovať uzávery chodníkov medzi sezónami, príroda totiž tiež potrebuje čas pre seba :) Viac na http://dobrodruzstvonepocka.blogspot.sk/2016/05/hrebenom-krivanskej-fatry.html Prajem veľa pekných na Slovensku.

Leave a Reply