Joshua National Park

Ahooooj!

Tak naše cesta pokračuje a my se dostali do Joshuy! Když jsem tu byla naposledy, celý národní park byl z důvodu záplav zavřený, takže jsem ho moc neviděla. Konečně jsem měla příležitost ho pořádně prozkoumat, a to dokonce i v noci.

Rozhodli jsme se totiž, že tu přespíme. A ne jen tak obyčejně. Like a boss. Ve stanu. Na divoko. Vlastně jsme si ani nebyli jistý, jestli se to může. Teda spíš jsme byli přesvědčený, že se to nemůže, ale stejně jsme to chtěli zkusit. No a jak to teda vlastně dopadlo?

  1. Jak jsme si mysleli, že to bude probíhat:
    Přijedeme tam za tmy, v budce u vstupu už dávno nikdo nebude, takže se zhasnutýma světlama vjedeme do parku, případně zvednu závoru (pokud tam nějaká bude). Popojedeme pár kilometrů, zaparkujeme auto na nějakym odpočívadle, vydáme se kousek od ní a tam postavíme stan. Ráno se před východem slunce zpakujem, aby nás nikdo nezmerčil.
  2. Jak to opravdu probíhalo:
    Přijeli jsme za tmy k budce u vstupu, ve které se svítilo a stála tam ženská. Zastavili jsme u budky a koukali na ní. Ona se nás zeptala, jestli máme rezervaci. Netušili jsme jakou rezervaci má na mysli, tak jsme odvětili, že asi ne. Odpověděla, že všechny kempy jsou plný (cože, tam jsou nějaký kempy?!) a jedinej, kterej má volno je ten na kraji města (asi 10 mil zpátky). Dala nám mapu a ukázala nám, kde tenhle kemp je. Poděkovali jsme, vjeli do parku a hned za budkou jsme se otočili a vyjeli zase ven, protože za náma už stáli netrpělivý kempaři, který evidentně MĚLI rezervaci. Zastavili jsme pár metrů od budky s tím, že se teda poradíme.Spát v kempu na kraji města se nám moc nechtělo. Padl i návrh, že počkáme, než ženská v budce půjde domu (bylo 16:30), což jsem vylepšila návrhem, že počkáme až půjde na záchod a rychle projedeme vjezdem. Padl taky návrh, že nebudeme čekat vůbec a až se nebude koukat, projedeme stokilometrovou rychlostí kolem ní a auto zaparkujeme v jednom z kempů mezi ostatní auta, aby nás nedohledala.
    A pak mě napadlo, co kdybysme se jí normálně zeptali, jestli můžeme stanovat na divoko, mimo kemp. Za to nic nedáme. Kdyžtak zvolíme jednu z předchozích variant.
    Znovu jsme se otočili a najeli k budce. Začali jsme slovy: “tohle asi bude znít jako hodně blbá otázka, ale…” Ženská nás vyslechla, nejdřív vykulila oči, ale pak řekla, že jsme to měli říct hned, a že jasně, že to jde, ale jen musíme postavit stan víc než 1 míli od silnice a víc než 500 feet od turistické stezky. Byla z toho tak hotová, že nás zapomněla při vjezdu zkásnout o $25 za vstup a my jsme uháněli do útrob parku.Našli jsme turistickou stezku a měřili vzdálenost od silnice a turistické stezky. Našli jsme suprový místo hned vedle jednoho z jedinečných stromů (to byla moje podmínka, abych nemusela pro fotku chodit daleko:D). Postavili jsme stan a kolem sedmý už jsme si povídali zachumlaný ve spacákách.

Druhý den jsme stan složili při východu slunce a vydali se prozkoumávat jeho krásy. Projeli jsme celou silnici a já občas za jízdy vyskakovala z auta kvůli každému stromu, který se mi líbil.

Na oběd jsme už národní park opouštěli a vydali se do oblíbeného Denny’s na další nezdravej oběd. Zajímavý je to, že je to vlastně poušť a přes den tam slunce pálilo na 28°C a v noci předpověď hlásila něco kolem 5°C.

A co vy? Byli jste někdy v Joshua NP? Líbilo se vám tam? Povězte mi vaše příhody! :))))

E.

Hey everyone!

So our journey went on and we got to Joshua! When I was here for the last time, the entire national park was closed due to floods, so I didn’t see much of it. Finally, I had the opportunity to explore it thoroughly, even at night actually.

We decided to sleep here. And not just so ordinarily. Like a boss. In a tent. In the wild. In fact, we were not even sure if we could do that. To tell the truth, we were convinced that it was forbidden, but we wanted to try it anyway. Well, how did it go? 

  1. How we thought it was gonna go: 
    We’re gonna arrive there in the dark, no one will be at the entrance booth, so we’re just gonna go into the park with the lights off, or raise the entrance bar (if there is any). We’ll drive a couple of miles, park the car at a pullout, walk for a couple of feet and put the tent there. In the morning, we’ll be gone by the sunrise.
  2. How it actually went: 
    We got to the booth when it was already dark, but the lights were still on and there was a lady. We stopped at the booth and looked at her. She asked if we had a reservation. We had no clue what reservation she meant, so we said we didn’t. She replied that all the campsites were full (what?!? There are there any campsites?!) and the only one which still had room was the one next to the town (about 10 miles back). She gave us a map and showed us where this camp was. We didn’t wanna discuss with her, so we thanked and turned around, because there were impatient campers waiting behind us, who obviously HAD a reservation. We stopped a couple of yards from the booth to figure out what to do. We didn’t want to camp n the town obviously, so we started a brainstorming. The first idea was to wait until the woman in the booth goes home (it was 4.30pm), which was followed by a better idea, and that was to wait until she goes to the bathroom and then we’ll quickly pass through the entrance. Another suggestion was that we wouldn’t wait any longer and when she wouldn’t be looking, we’d drive through the gate super-fast, park the car in one of the campsites, and get lost in between the other cars, camping legally. 
    And then I got an idea, that we could ask her, whether we could camp out of the campsite. We didn’t have anything to lose and if this fails, we could still use one of the previous choices. 
    We turned the car again and drove to the booth. We started mumbling: “This will probably sound like a very stupid question, but …” The woman first made a weird face, but then she said we should have said it right away, and that wildcamping was also possible, we just needed to beat least 1 mile away from the road and more than 500 feet from the hiking trail. She was so caught out by our question, that she’d forgotten us to ask for the $25 entrance fee and we drove to the park. 
    We found a hiking trail and measured the distance from the road and hiking trail. We found a cool place right next to one of the unique trees (this was my condition so I wouldn’t have to go far for a picture, haha:))). We set up the tent and around 7pm, we were already in sleeping bags.

The next day we woke up at sunrise and went exploring this beauty. We drove to the very end of the road, and I occasionally jumped out of the car for a picture of every tree I liked.

For lunch, we left the National Park and went to our favorite Denny’s. By the way, surprisingly, Joshua Tree is actually a desert and during the day it was about 80°F and at night the forecast said it was about 40°F. 

Anyways, what about you guys? Have you ever been to Joshua NP? Did you enjoy it there? Tell me your stories! :))))

E.

Spread The Love!Share on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someoneShare on Google+Pin on PinterestShare on TumblrShare on StumbleUponShare on Reddit

  1 comment for “Joshua National Park

  1. Pavla Brzežková
    December 2, 2017 at 15:39

    Tu teplotu v noci ti docela závidím, byla jsem na roadtripu po západě USA letos v sprnu, spali jsme celou dobu v autě a na hranicích Arizony a Californie po ceste z Joshua Tree na Grand Canyon bylo v noci pořád asi 30 stupňů. Ostatně jako celou dobu :D Tohle zase překvapilo mě, že ta teplota v noci vůbec neklesala.

Leave a Reply