Donnerkogel Ferrata

Čauteeee!

Bylo pondělí. Byla jsem na press eventu v Holešovicích a ve volné chvíli jsem chtěla zkontrolovat počasí na úterý, abych se podle toho oblékla a když jsem ho otevřela, místo Prahy na mě vyskočilo Gosau, kde bylo v tu chvíli 26 stupňů & slunečno. Ze zvědavosti jsem otevřela celý týden a bylo to.

Když jsem dojela z eventu domu, během pár minut jsem se sbalila a o hodinu později jsem už seděla v autě směr Gosau. Bylo 18:00 když jsem vyrážela a vůbec jsem nevěděla, kam jedu a co tam budu dělat. Na benzínce, když jsem tankovala, rychle jsem projela hotely a zarezervovala jeden v Berchtesgadenu, což je jen hoďku od Gosau. Na hotel jsem dojela chvilku před půlnocí. Sedla jsem si na postel, otevřela notebook a začala s researchem.

Netrvalo dlouho a měla jsem plán na další den. Zdolat Donnerkogel.

Hm, další nudná hora, kvůli který ta pošahaná holka jede 5 hodin autem.

Vůbec ne. Tahle je něčím speciální! Vede na ní ferrata, která nepůsobí úplně bezpečným dojmem a to bylo právě to, co mě přesvědčilo.

Ráno jsem zaspala takovým způsobem, že jsem hotel opouštěla až kolem jedenácté, takže můj plán ranního výstupu úplně nevyšel. Když jsem ve 12 parkovala auto dole u Gosausee, zděsila jsem se. Takových aut jsem fakt v úterý nečekala. No nic, už jsem tu, tak to nějak přežiju žejo. Ve 12:40 jsem nasedla na lanovku nahoru ke Gablonzerhutte a odtamtud jsem šla pěšky.

Hey climbers!

It was Monday. I was at a press event in Holešovice and in the free time I wanted to check the weather for Tuesday just to know what I’d wear the next day. When I opened the weather app, instead of Prague, Gosau popped at me. It was 26 degrees & sunny there. Out of curiosity I checked how it looked like for the whole week and that’s how the adventure started.

When I got home from the event, I packed everything in a couple of minutes and an hour later I was sitting in the car in the direction of Gosau. It was 6pm when I hit the road. I didn’t even have any plan. At a gas station, when I was getting fuel, I quickly opened the internet to book a hotel in Berchtesgaden, which is just an hour from Gosau. I arrived at the hotel just before midnight, sat down on bed, opened my laptop and began to search.

It didn’t take long and the plan for the next day was done. Conquer Donnerkogel.

Um, another boring mountain, for which the crazy girl drives for five hours.

Not at all. This is something special! There’s a ferrata that doesn’t really give people a safe impression, and that’s actually what convinced me.

I was gonna get to Gosau very early in the morning and take the first cable car, but I overslept AF. It was about 12 when I was parking the car at the lower cable car station at Gosause. Btw I didn’t expect so many cars on a Tuesday, however I had to park my car about 1 km away from the lake because all the parking places were totally full. I took a cable car at 12.40pm, which took me to Gablonzerhutte. From there I walked.

Na vrchol Donnerkogelu vede z jedné strany ferrata a z druhé strany hory je tam klasická cesta. Většinou se ferrata používá k cestě nahoru, ale pokud se na ní necítíte, tak se na Donnerkogel dá dostat klasickou cestou nahoru i dolu. Od Gablonzerhutte je cesta pěkně značená, jen jsem přehlédla nástup na ferratu, tak to tu radši popíšu, ať se vám nestane to samé a nemusíte se vracet. Já tím ztratila asi 20 minut.

Sice tam šipka na “klettersteig” je, ale její vypovídající hodnota není moc vysoká, protože ukazuje kamsi doleva. Cca po 8-10 minutách chůze od Gablonzerhutte se dostanete k takovému turniketu, který tam je kvůli dobytku. Tak nesmíte ten turniket prolézt, ale u něj se dáte doleva. Je tam lehce vyšlapaná cestička dolů k úpatí hory. Pak už jsou vidět ocelová lana a skoby. 

A ferrata leads to the top of Donnerkogel, which is the route you take on the way up. For the way down, you need to use a different path, which is just pure walking. If you don’t feel like climbing, you can also use the regular path on the way up. From Gablonzerhutte the path is nicely marked, I just overlooked the ferrata start, so I feel like it’s a good idea to describe it, so you guys don’t get lost like me. It took me about 20 minutes to figure out the start of the climb.

Even though there is a sign showing “klettersteig”, but you can’t really tell what it’s pointing at. If you walk up from Gablonzerhutte, you’ll find a kind of a cattle gate after about 8-10 minutes. Don’t go through this turnstile, turn left just in front of it. There is a tiny path going down to the foot of the mountain. Then you can see cables on the rock.

Ferrata je místy B, někdy C, takže ani ne příliš těžká, ale ani ne nuda. Samozřejmě nejzajímavější část je několik metrů dlouhý žebřík, který vede vzduchem a spojuje Kleiner a Grosser Donnerkogel. Určitě nic pro nikoho, kdo má závratě nebo se bojí výšek, hihi:))) Adrenalin ještě naroste když se na žebřík pustí někdo další, takže se houpe několik desítek centimetrů nahoru a dolů, ale i do stran. A pod vámi nějakých 500 metrů vzduchu.

Na vrchol mi to od Gablonzerhutte trvalo asi tři hodiny a mimochodem, za celou cestu jsem potkala dva lidi, a to pod žebříkem a na vrcholu, takže mě i cvakli a já mám z tohodle šílenýho tripu i fotky!:) Takže pokud chcete tuhle ferratu bez lidí, tak se vykašlete na vstávání ve 4, ale naopak si počkejte, až to všichni vylezou a vrhněte se nahoru až kolem oběda.

Chtěla jsem stihnout poslední lanovku dolů, takže jsem se na vrcholu pokochala a hned zase uháněla dolů. Lanovku jsem ale stejně nestihla, tak jsem musela improvizovat. Buď hodinu a půl pěšky dolů k autu a nebo nějaké spaní u chaty. Gablonzerhutte byla otevřená, takže jsem nakonec za asi 20EUR přespala tam a lanovkou se svezla až ráno.

Každopádně podtrženo sečteno, ve středu v poledne jsem už hnala na schůzku.

Čistý čas mimo Prahu: 42 hodin.
Peněz utraceno: 20 EUR za chatu + 30 EUR za hotel + jedna plná nádrž.
Počet zážitků: nevyčíslitelný.

E.

This ferrata is a B, sometimes C, so not too difficult, but not boring either. Of course the most interesting part is this several meters long ladder that leads through the air and connects Kleiner and Grosser Donnerkogel. Surely nothing for anyone who gets dizzy easily or the ones who are afraid of heights, haha :))) The adrenaline even increases when someone else steps on the ladder (the ladder can carry up to 4 people). When that happens, it shakes up and down but also to the sides. And there is about 500 meters of air underneath you.

It took me about three hours to get to the summit and by the way, I saw only two people during my climb – one at the ladder and the other one on the top, so I even have pictures from this crazy trip! So if you want this ferrata with no people, forget about getting up at 4am and trying to be the first one here. It’s better to wait until all of these people  get out and start the climb after lunch.

I wanted to catch the last cable car down, so I didn’t spend more than 10 minutes on the summit and started with the descend. Well I didn’t make it anyway, so I had to improvise. I had two options – walk for another hour and a half down to the car or spend the night somewhere there. The Gablonzerhutte was open, so I paid 20EUR, slept there, and took the first cable car down in the morning.

Anyway, to conclude this, I was back in Prague on Wednesday and managed to be on time for a 12.00 meeting haha:)

Time outside Prague: 42 hours.
Money spent: EUR 20 for the hut + EUR 30 for the hotel + one full tank.
Experience gained: not quantifiable.

E.


Spread The Love!Share on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someoneShare on Google+Pin on PinterestShare on TumblrShare on StumbleUponShare on Reddit

  11 comments for “Donnerkogel Ferrata

  1. anas
    October 3, 2018 at 18:16

    Lovely pictures!! xx
    Regards.
    Neverpayful.com
    Dealswithin.com

  2. Jan
    October 3, 2018 at 14:38

    Ahoj Eli,
    v první řadě super blog, moc mě bavíš a strašně ti fandím. Neskutečně se mi líbí tenhle typ holek #mountaingirl!! Chci se zeptat, to jezdíš sama nebo s kamarády? Z čtení jsem měl pocit, že sama.. ale kdo tě potom fotí? Sám taky lezu, i ferraty a vím, že chodit cokoliv v horách sám není úplně fajn :)
    Na závěr posílám tip na krásnou ferratu, co jsem lezl o prázdninách. (Kaiser – Franz – Joseph Klettersteig, Rakousko)

    • October 4, 2018 at 12:15

      Ahoj Honzo, moc děkuju za takových komplimentů, to jsem ráda, že se ti můj #mountaingirl lifestyle líbí!:) Často jezdím sama a fotí mě náhodní kolemjdoucí, dost často jezdím s mamkou, ale upřímně moc kamarádů, co by se mnou tyhle crazy tripy podnikali, nemám :) A za tip moc děkuju, mrknu na to!:)

  3. October 3, 2018 at 14:35

    Ahoj Eli,
    v první řadě super blog, moc mě bavíš a strašně ti fandím. Neskutečně se mi líbí tenhle typ holek #mountaingirl!! Chci se zeptat, to jezdíš sama nebo s kamarády? Z čtení jsem měl pocit, že sama.. ale kdo tě potom fotí? Sám taky lezu, i ferraty a vím, že chodit cokoliv v horách sám není úplně fajn :)
    Na závěr posílám tip na krásnou ferratu, co jsem lezl o prázdninách. (Kaiser – Franz – Joseph Klettersteig, Rakousko)

  4. Olga
    October 2, 2018 at 17:04

    Pěkný čtení,jen ti nějak nesedí časy a dny.

    • October 3, 2018 at 12:25

      Jak nesedí? Tomu asi nerozumim. Podle mých výpočtů je pondělí 18:00 – středa 12:00 42 hodin… Nebo jsem dement?

      • Olga
        October 4, 2018 at 09:20

        No máš tam že ve středu bylo na parkovišti plno aut a ve středu bylas zpět v poledne v Praze.

        • October 4, 2018 at 12:13

          Jéééé ajo! Vidiš, to mi ujelo, díky za upozornění! :)

  5. Petr
    October 2, 2018 at 14:39

    Elisko, sleduji tvuj blog. Co to mas za tetovani na ruce? Trojuhelnik?? Uprimne, na fotkach to vypada lacine a amatersky. K slecne jako ty se to nehodi. Jsi krasna, ale ta “cheap looking” kerka?! Proc jsi to udelala…

    • October 3, 2018 at 12:26

      Jjojo, mam trojúhelník a kolečko na rukou. Mně se to líbí a to je přeci nejdůležitější ne? :)

Leave a Reply

Or

Your email address will not be published.