Back to Seventeen

Ahoooj!

Uffff to byl teda víkend! Včera jsem se vrátila z Malé Fatry a zažila jsem tam něco neuvěřitelného, ale nebudu to prozrazovat, ať se máte na co těšit! Sepíšu to všechno do příštího článku, ale ještě předtím jeden outfit post:)

Akorát sedím v mé oblíbené kavárně a snídám svojí oblíbenou kávu a dělám oblíbenou aktivitu – píšu článek. O minulém týdnu jsem už psala a teď se rozepíšu ještě o mých myšlenkových pochodech, které se minulého týdne tak trochu týkají.

Po dlouhé totiž jsem měla vážně depku. Jakože fakt depku. Řekla bych, že naposledy jsem měla depku, když jsem se učila na maturitu, takže tak před pěti lety. Jsem ze všeho nějaká unavená a nic mě nebaví. Ani cvičit. Takže za poslední měsíc jsem nabrala dalších 5 kilo a poslední dva týdny jsem nebyla cvičit ani jednou.

Ani nepamatuju, kdy bych měla takovou pauzu se cvičením, když nepočítám dovolené. Dalo by se teoreticky říct, že cvičím už 5 let v kuse, bez pauzy a minulý týden přišel den, kdy jsem si řekla, že už nemůžu. Už nemám energii. Takže jsem mezi tréninkama pospávala a spala jsem třeba 15 hodin denně. V noci i ve dne. Kdykoliv jsem byla doma, usnula jsem. Třeba i na pět hodin. A čím víc jsem spala, tím víc jsem byla unavená a neschopná cokoliv udělat. Doma se mi začal hromadit nepořádek a čím větší nepořádek a čím víc věcí jsem měla na práci, tím méně produktivní jsem byla.

A do toho jsem začla tloustnout takovým způsobem, že jsem si musela koupit dvoje nové kalhoty, protože jsem se do svých starých prostě nevešla. Začala jsem se přejídat a přestala jsem mít kontrolu nad sebou. Co dělám a co jím. Připadala jsem si jako kdybych se vůbec nedokázala ovládnout. Vždycky jsem si řekla, že od zítra se do všeho pustím, ale nikdy se nic takového nekonalo a další den byl úplně stejný jako předtím.

Takže jsem teď na +8 kg. A cítím se strašně. Asi nejhůř za těch posledních 5 let. Navíc jsem nemocná, takže si umíte představit, jak moc mi to přidává. A právě proto tenhle outfit. Vytahaná Adidas mikina je totiž to jediné, v čem se cítím jakž takž pohodlně.

A taky právě proto jsem utekla zase na víkend do hor. Vyčistit si hlavu. A mám dojem, že se mi to během víkendu povedlo, ale to ukáže až čas.

To je asi tak k mým myšlenkovým pochodům za posledních 14 dní a doufám, že se to brzy vrátí do normálu, protože tohle vůbec nejsem já. Vždycky jsem byla optimista, nic mě nikdy nezkolilo, vždycky jsem překypovala energií. Ale předpokládám, že i tenhle typ lidí jednou vyhoří. Asi ne tak často, jako ostatní lidi, ale jednou se to stát muselo.

A co vy? Taky jste někdy něco takového zažili? Jak jste se s tím vypořádali? Máte nějaký lék, který na tohle vyhoření pomůže? :)

Krásné pondělí!
E.

WEARING: 

Hoodie – Adidas
Coat – Stradivarius
Pants – Zara
Shirt – Gant
Handbag – Céline
Shoes – Nike
Glasses – Asos

   

Spread The Love!Share on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someoneShare on Google+Pin on PinterestShare on TumblrShare on StumbleUponShare on Reddit

Post navigation

  8 comments for “Back to Seventeen

  1. March 6, 2017 at 20:36

    Ahoj, jen jsem ti chtěla říct, že to mám teď poslední dobou stejně. Do cvičení se mi nechce, ve škole ztrácím pozornost, už ani s přáteli tolik času netrávím. Já teda naopak nespím skoro vůbec, naopak. Většinu času jsem minulý týden utápěla v slzách a s hlavou zabořenou v polštáři. Každopádně věřím, že s jarem bude všechno lepší, a tak i ty neztrácej naděje! Dej si pauzu, zvolni, naber energii a vše bude ok :)
    PS. Ať hledám jak hledám, těch 5kg na fotkách nevidím :D

  2. Veru
    March 6, 2017 at 21:51

    Popisuješ uplně přesně to, co teď taky zažívám! Jsem neustále unavená, je mi zle a nevím co s tím… Mamka mi pořád říká, že je to příchod jara… Ale lék? Až na něj přijdeš, určitě napiš :)))

  3. V.
    March 6, 2017 at 21:53

    Mám to úplně stejně! Jsem strašně unavená (ať spím, co spím) a je mi tak nějak pořád zle… Až přijdeš na něco, co pomůže, budu opravdu ráda za typy! PS taky těch 5 kg nevidím…

  4. Anonymous
    March 6, 2017 at 22:31

    Eli myslím, že jsi teď popsala přesně to co zažívá hodně holek. Já teda určitě. Trvá to už přes měsíc. Naprosto vyhořelá. Nic se mi nechce. Nic mě nebaví a skoro ze všeho se mi chce brečet. Totálně bez nálady. Co sním tak mi je z toho špatně. A o přibírání ani nemluvím. 😀 Myslím,že nám všem už chybí sluníčko a teplo. Pak to snad bude lepší. Doufám, že to brzy bude lepší pač jsem z toho trochu zoufalá.

  5. March 7, 2017 at 02:45

    Jsem si jistá, že z všechny tyhle pocity může počasí.. zima je letos dlouhá, až přijde jaro určitě se to začne zlepšovat :) Sluníčko má ohromnou sílů, já jsem alespoň dvakrát více produktivní a mám o moc více energie, když je venku všechno zalité sluníčkem :)

  6. Tereza
    March 7, 2017 at 10:37

    Eliško, mluvíš mi z duše. Vždy jsem pozitivní, energická, lidi kolem mě mě neznají takhle bez nálady a je fakt otrava každýmu vysvětlovat, že se prostě poslední dobou necítím ve své kůži. Od začátku roku jsem byla 3 týdny nemocná a to mívám sotva chřipku 1x za několik let. Nic mě nebaví, jsem pořád unavená a nejradši bych jen spala. Takže ti naprosto rozumím. Ale nikdo nejsme stroj na neustálé pozitivní vibrace, takže vždy sama sobě říkám “poslouchej své tělo, co ti říká”… Možná to prostě chce jen zvolnit, někde se ten průtok energie v našem těle zastavil, zamotal… Ale věřím, že se nám síla a chuť do života opět vrátí. Drž se, je nás víc:-)

  7. P.
    March 8, 2017 at 21:36

    A ja som si myslela, že som jediná. Nie tak dávno som vstávala (roky) okolo piatej ráno, aby som pred školou ešte stihla šport. Po škole som športovala opäť. Bola to súčasť mojich dní. No tento rok mám problém vstať aj o 10… Tiež sa mi nič nechce, ani ten neporiadok upratať…Skúšala som cestovanie, pár dni to bolo fajn, ale keď som sa vrátila naspäť “do reality”, tak som opäť tam, kde som bola. Čiže ozaj neviem, čo so sebou, ale neberiem to nejak tragicky. Raz musí aj toto obdobie predsa skončiť. Dúfam, že to bude čo najskôr. Prajem pekný deň!

  8. Kris
    March 8, 2017 at 22:02

    Ahoj, v první řadě ti chci říct, že v tom nejsi sama, zažívám něco podobného, ale momentálně jsem dostala nový podnět k tomu na sobě zamakat a to mi strasne pomohlo! změna prostředí, změna tréninků, změna v učení a ve všem a to mi pomohlo úplně nejvíc, vyjít pryč z klasickeho streotypu na ktery jsem byla tak dlouho zvyklá. V druhé řadě ti chci říct, že jsi tak úžasný motivující člověk, ikdyž si to momentálně o sobě možná nemyslíš, já si to ale myslím, jsi tak úžasně upřímná, a to je jedna z nejlepších věcí co můžeš svým čtenářům dát! Zůstaň taková jaká jsi a z pár kil nahoře si nic nedělej, oni zase brzy odejdou! měj se krásně! :-)

Leave a Reply